Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Fotím rád a cokoliv zajímavého na toulkách přírodou, vesnicí i městem, nemám žádný "vyhraněný žánr". Nejstarší fotky jsou přeskenované z barevných papírových fotografií a někdy je to na nich znát, ale přesto se mi líbí a proto jsem je sem zařadil. Třeba zaujmou i někoho dalšího. Starší digitální fotky jsou nafoceny OLYMPUSEM CAMEDIA C-220 ZOOM. Nyní fotím většinou PANASONICEM LUMIX DMC-LS80, občas také využiji kameru HITACHI DZ-HV574E.


reklama

53 fotek, minulou sobotu, 16 zobrazení, 10 komentářů | cestování, krajina, příroda, země, zvířata
Kuželovitý tvar osamocené, čedičové hory Radobýl se tyčí v Českém středohoří na pravém břehu Labe, 3 km jihozápadně od středu Litoměřic. Temeno hory nabízí ničím nerušený výhled na panorama Českého středohoří – údolí řeky Labe, Žernosecké jezero i roviny České křídové tabule, z nichž vystupuje hora Říp, Lovoš i hrad Hazmburk. Od raného středověku se může Radobýl pyšnit titulem nejsevernější vinice v zemi, a to díky Karlu IV., který roku 1352 daroval pozemky pod Radobýlem Litoměřicím k pěstování révy vinné. Pozůstatky zaniklých vinic jsou tu dodnes patrné. S horou je spjato jméno českého básníka Karla Hynka Máchy, kterému se návštěva Radobýlu, 27.10. 1836 stala osudnou. V den kdy básník horu navštívil, vypukl v Litoměřicích požár. Mácha oheň a dým z kopce zpozoroval a utíkal Litoměřicím na pomoc. Následkem dlouhého běhu, vysilující práce a uřícení si přivodil nachlazení, které bylo jednou z příčin nemoci, které o pár dní později, dne 6. listopadu, podlehl. Podrobnější informace např. http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Pesi-vylet-na-Radobyl.aspx . Při této vycházce na Radobýl nám nepřálo počasí, po celou dobu bylo pod mrakem, větrno a také nakonec začalo pršet, ale přesto to stálo za to!
127 fotek, 4.3.2017, 17 zobrazení, 6 komentářů | cestování, krajina, příroda, vesnice, země
Národní přírodní památka Bílé stráně u Litoměřic v CHKO České středohoří je převážně západním směrem orientovaná opuková stráň na levém břehu v údolí Pokratického potoka. Chráněné území má celkovou rozlohu 3.24 ha a nachází se v nadmořské výšce 286 až 335 metrů nad mořem na severním okraji města Litoměřice, místní část Pokratice. Chráněné území zde bylo vyhlášeno již roku 1954 s tím, že jeho část byla chráněna již od roku 1929, jedná se tak o jednu z nejstarších chráněných lokalit v severních Čechách. Svůj název území dostalo od barvy místní půdy, která je obohacena erodovaným geologickým podkladem, který je tvořen druhohorními slínitými vápenci - tzv. zvonivou opukou. Chráněným územím Bílé stráně protéká Pokratický potok, který pramení na jižním úpatí Dlouhého vrchu v nadmořské výšce 550 metrů nedaleko obce Nový Dvůr. Potok protéká mezi obcemi Skalice a Mentaurov dále na jih směrem k Bílým stráním. Podél potoka vede turistická trasa, která je velmi oblíbená a hojně navštěvovaná vzhledem k dostupnosti z nedalekých Litoměřic. Od potoka směrem na Bílou stráň dochází k sekundární sukcesi území, jedná se o celý dolní tok zarůstající převážně jasanem(Fraxinus) a topolem osikou(Populus tremula). Brzy na jaře je květena typická pro lužní les. Roste zde např. jaterník podléška(Hepatica nobilis), sasanka hajní(Anemone nemorosa), violka vonná(Viola odorata) a prvosenka jarní(Primula veris). Hradiště u Hlinné - Výrazná dominanta nad Litoměřicemi, zčásti zalesněná hora se stepními loukami, skalnatými výběžky a sutěmi (545 m). Vrchol hory nabízí nádherný rozhled do širokého okolí. Východně Křížová hora a část Ralské pahorkatiny včetně nejvyššího vrcholu, jižně a jihovýchodně Litoměřice, na horizontu Říp, jihozápadně Milešovské středohoří, západně až severozápadně menší část Krušných hor, dole obec Hlinná, severozápadně až severně Varhošť a Holý vrch, severovýchodně vrcholové partie Dlouhého vrchu. Pod vrcholem skalnaté sutě. Na jihozápadní straně jednoho ze skalnatých výběžků je malá jeskyně. V roce 1949 byl vrch prohlášen přírodní památkou a to z důvodu ochrany bylinných společenstev stepního charkteru s výskytem konikleců, konkrétně koniklece lučního českého, Koniklece otevřeného a jejich křížence koniklece Hackelova, který zde byl popsán. Na jih od hlavního vrcholu Hradiště se nachází nižší subvrchol zvaný Malé Hradiště neboli Kamýk. Podrobnější informace např. http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/severni-cechy/litomericko-a-podripsko/777-bile-strane/ , http://m.taggmanager.cz/614 , http://www.ceskestredohori.cz/mista/hradiste-u-hlinne.htm , http://www.obec-hlinna.cz .
52 fotek, 25.2.2017, 9 zobrazení, 2 komentáře | cestování, krajina, příroda, země, zvířata
Národní přírodní památka Bílé stráně u Litoměřic v CHKO České středohoří je převážně západním směrem orientovaná opuková stráň na levém břehu v údolí Pokratického potoka. Chráněné území má celkovou rozlohu 3.24 ha a nachází se v nadmořské výšce 286 až 335 metrů nad mořem na severním okraji města Litoměřice, místní část Pokratice. Chráněné území zde bylo vyhlášeno již roku 1954 s tím, že jeho část byla chráněna již od roku 1929, jedná se tak o jednu z nejstarších chráněných lokalit v severních Čechách. Svůj název území dostalo od barvy místní půdy, která je obohacena erodovaným geologickým podkladem, který je tvořen druhohorními slínitými vápenci - tzv. zvonivou opukou. Chráněným územím Bílé stráně protéká Pokratický potok, který pramení na jižním úpatí Dlouhého vrchu v nadmořské výšce 550 metrů nedaleko obce Nový Dvůr. Potok protéká mezi obcemi Skalice a Mentaurov dále na jih směrem k Bílým stráním. Podél potoka vede turistická trasa, která je velmi oblíbená a hojně navštěvovaná vzhledem k dostupnosti z nedalekých Litoměřic. Od potoka směrem na Bílou stráň dochází k sekundární sukcesi území, jedná se o celý dolní tok zarůstající převážně jasanem(Fraxinus) a topolem osikou(Populus tremula). Brzy na jaře je květena typická pro lužní les. Roste zde např. jaterník podléška(Hepatica nobilis), sasanka hajní(Anemone nemorosa), violka vonná(Viola odorata) a prvosenka jarní(Primula veris). Podrobnější informace např. http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/severni-cechy/litomericko-a-podripsko/777-bile-strane/ , http://m.taggmanager.cz/614 .
115 fotek, 13.11.2016, 34 zobrazení, 3 komentáře | cestování, krajina, příroda, vesnice, země
Toho dne odpoledne se venku udělalo tak krásně, slunečno, že jsem neodolal a vyšel na výlet z Pokratic přes Miřejovice na hrad Kamýk a dále na vrch Plešivec. Zpět do Pokratic od Plešivce jsem zvolil cestu částečně lesem po žluté značce směrem na Hlinnou a vzhledem k rychle zapadajícímu slunci a narůstajícímu chladu si zkrátil cestu z kopce přes louky nad Litoměřicemi.
Zbytky středověkého hrádku Kamýk stojí na strmé skále v nadmořské výšce 382 metrů nad stejnojmennou vsí. Hrad nechal postavit král Jan Lucemburský k ochraně cesty do Litoměřic. Zároveň plnil hrad i funkci signalizační. Hrad Kamýk se nachází 5 km od Litoměřic nad stejnojmennou vsí. Jméno hradu odpovídá jeho poloze, protože slovo "kamýk" znamená skála (kámen). Menší tvrz byla vystavěna na počátku 14. století na rozkaz krále Jana Lucemburského. Ten ji roku 1319 udělil v manství Jindřichu Kamyckému, který byl také pravděpodobně jejím stavitelem. Stavba byla provedena ve tvaru věže (donjonu) pětibokého půdorysu a věrně kopírovala vrchol skalního ostrohu. Obvodové zdi byly široké okolo 220 centimetrů, stavebním materiálem byla světlá opuka a tmavý čedič. Podrobněji např. http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/zricenina-hradu-kamyk-u-litomeric.aspx .
Pár kilometrů severně od Litoměřic nachází se vrch Plešivec (509 m), jinak též Jordán, Ledový vrch čili Eisberg. Ve skutečnosti je mohutně zalesněný i přímo na vrcholu. Zároveň rovnou na vrchu najdeme rozsáhlá suťová pole čili droliny. Na jihozápad padá příkrá, v podstatě kolmá suťová stěna. Vidět je odsud daleko, pod kopcem trůní zřícenina hradu Kamýk. Horu proslavily ledové jámy, v nichž se drží sníh až do léta. Vrchol obsypaný kamením ovšem působí poněkud chmurně... Podrobněji např. http://stredohori.klanweb.cz/rubriky/plesivec-u-litomeric .
102 fotek, 29.10.2016, 25 zobrazení, 14 komentářů | cestování, krajina, příroda, vesnice, zvířata
Hlavním cílem výletu byl vrch Varhošť (639 m) s rozhlednou z roku 1973. Varhošť poskytuje jeden z nejkrásnějších rozhledů v Českém středohoří. Jedná se o zalesněný čedičový vrch tyčící se na pravém břehu Labe asi 8 km od Litoměřic, na jehož vrcholu stojí rozhledna (v pořadí již třetí). Díky své poloze nabízí opravdu nádherné pohledy a to všemi směry. Lze odtud zahlédnout zákruty řeky Labe až na osmi různých místech. Druhým, vedlejším cílem výletu byla horská vesnice Čeřeniště ležící v kopcích Českého středohoří na horním toku potoka Rytina, jižně od města Ústí nad Labem a severně od Litoměřic. Dnes je části obce Malečov. Popis výletu: přesun autem z Litoměřic do Sedla pod Varhoštěm, výstup na rozhlednu Varhošť, zpět do Sedla pod Varhoštěm, dále po žluté značce do obce Čeřeniště, z obce Čeřeniště po červené značce podél Babinské louky na křižovatku s modrou značkou (rozcestí Pod Homolkou) a na závěr přesun po modré značce do Sedla pod Varhoštěm a návrat autem do Litoměřic.
105 fotek, 16.10.2016, 37 zobrazení, 9 komentářů | cestování, krajina, příroda, vesnice, země
Pozůstatky jediného sídelního hradu nejslavnějšího českého Vojevůdce Jana Žižky z Trocnova na temeni mohutného, 536 m vysokého stejnojmenného vrchu nad Třebušínem. Ačkoliv se běžnému návštěvníkovi nemusí zdát tato zřícenina ničím výjimečná, jedná se z odborného pohledu o mimořádně zajímavý doklad vývoje hradního stavitelství, přesahující svým významem nejen hranice Českého středohoří, ale i celé České republiky.

První zmínka o hradu pochází z května roku 1421, kdy Jan Žižka obsadil se svým vojskem vrch nad Třebušínem. Není sice zcela zřejmé, zda hrad, nesoucí ve svém názvu symbol husitské víry, vybudoval jako novostavbu či zda přestavěl starší opevněný objekt. Ještě téhož roku došlo k neúspěšnému pokusu katolické strany v čele s děčínským pánem Zikmundem z Vartenberka rozestavěný hrad dobýt. Po tomto neúspěchu přistoupil Zikmund z Vartenberka k nové strategii a na sousedním kopci zbudoval jako protiváhu Kalicha nový hrad, nazvaný Panna (Marie). O něco později nechal tentýž pán vybudovat na protilehlé straně ještě hrad Litýš, čímž došlo k sevření Kalichu ze dvou stran. Vzhledem k neustálým vojenským aktivitám zavítal slavný husitský vojevůdce na svůj hrad, po němž se od roku 1422 uváděl jako "Jan Žižka z Kalicha", jen sporadicky. Nicméně i tak stihl do roku 1423 dobýt a obsadit sousední nepřátelský opěrný bod, hrad Pannu. Po Žižkově smrti se nacházel Kalich v držení jeho příbuzných, bratra Jaroslava (zemřel r. 1428) a sestry Anežky. Zdá se, že hrad přežil i závěr husitských válek, ačkoliv pod jeho hradbami řinčely zvláště ve druhé polovině třicátých let hlasitě zbraně. Obýván byl i nadále, ale jeho význam postupně klesal. Nelze vyloučit, že byl ještě v roce 1467 úspěšně obléhán vojskem husitského krále Jiříka z Poděbrad. Obýván nejpozději až do 90. let 15. století, poté byl jako řada podobných hradů pro svou obtížně přístupnou polohu a nepotřebnost ponechán svému osudu.

Z centra Třebušína stoupá vzhůru kolem kostela žlutě značená značka, která pokračuje západním svahem vzhůru na hrad. Využít lze rovněž i druhé větve této žlutě značené trasy, která vede nejprve po silnici směřující na Hlupice a poté stoupá k hradu po východním úbočí.

Informace čerpány zde: http://www.ceskestredohori.cz/mista/kalich.htm .
117 fotek, 4.10.2016, 26 zobrazení, 3 komentáře | cestování, krajina, příroda, země, zvířata
Pískovcový vrch Hořidla (371 m) se nachází asi 12 km od Litoměřic. Spolu s opukovým Křemínem, znělcovými Holým vrchem a Skalkami tvoří osamělou čtveřici při východním okraji Českého středohoří. Na zčásti zalesněném návrší stávalo kdysi pohostinství s vyhlídkovou plošinou, které zaniklo krátce po druhé světové válce. 16.12. 2008 na něm byla slavnostně otevřena nová, kovová, 14 m vysoká rozhledna. Sestává z čtvercového podstavce, do něhož je zapuštěný ocelový tubus, kolem kterého se vine vřetenové schodiště s 67 schody, ve výšce 13 m je zakončeno kruhovým, otevřeným vyhlídkovým ochozem. Postupně bylo upraveno i nejbližší okolí, původní provizorní dřevěný stůl byl nahrazen novým odpočívadlem se stoly a lavicemi, o něco později přibyly i odpadkové koše. Nechybí ani tabule s mapou Úštěcka. Poblíž rozhledny se tyčí tajemná, asi 2 m vysoká kamenná postava, vyhlížející jako menhir, při bližším pohledu je však jasné, že se jedná o umělou a vydařenou napodobeninu, spodek tvoří staré zdivo - může se skutečně jednat o pietně uchovaný pozůstatek z rozvalin bývalého stavení, na něm je do cementového lože zasazen kámen vhodného tvaru. Stavbu rozhledny financovalo převážně Ministerstvo financí (1,4 mil.), menší částkou přispěla obec Chotiněves (300 000 korun). Rozhledna je celoročně volně přístupná. Na OÚ Chotiněves je možné získat pamětní razítko rozhledny a pohledy, ale pozor, je nutné si ověřit předem úřední hodiny. Rozhledy: Jihovýchodně a jižně Mělník s elektrárnou, Sovice, Říp, Labe a Polabí, jihozápadně a západně řada vrcholů Českého středohoří s Radobýlem, Lovošem, Milešovkou, Kletečnou, severozápadně Plešivec, Hradiště, Dlouhý vrch, Trojhora, Panna, Kalich, severně Mlýnský vrch a nedaleké Sedlo, severovýchodně Ronov a Vlhošť, východně Ralská pahorkatina. Použité prameny: Průvodce Českým středohořím 1985, www.atlasceska.cz ; Podrobnější informace např. http://www.ceskestredohori.cz/mista/horidla-rozhledna.htm .
90 fotek, 20.8.2016, 14 zobrazení, přidat komentář | cestování, dokumenty, krajina, příroda, země
Lovoš tvoří přirozenou dominantu Lovosic. Národní přírodní rezervace Lovoš zaujímá vrcholové a částečně svahové partie dvou vrchů s odlišnou geologickou stavbou. Velký Lovoš (570 m n. m.) se zásaditými čedičovými horninami, Malý Lovoš, též Kybička (489 m n. m.), s kyselejší trachytovou horninou. Hojně jsou zastoupeny chráněné rostliny, např. třemdava bílá, kosatec bezlistý, koniklec luční, bělozářka liliovitá. Bohatá je hmyzí fauna. Na vrcholku je turistická chata. Zdroj informací: http://www.ceskestredohori.info/mista/misto/lovos-litomericko?gclid=CIG2nZOjvs8CFUUq0wodSDQNVg
211 fotek, 14.9.2016, 29 zobrazení, 11 komentářů | architektura, cestování, krajina, města, vesnice
Čtvrtý den cyklistické dovolené v okolí Olomouce jsem vyjel na kole z chaty na Hrubé Vodě do Lipníku nad Bečvou, Oseku nad Bečvou a Veselíčka. Popis cesty: Hrubá Voda (nádraží ČD) - Hlubočky - Mariánské Údolí - Velká Bystřice - Přáslavice - Kocourovec - Daskabát - Velký Újezd - Staměřice - Skoky - Dolní Újezd - Lipník nad Bečvou (restaurace U Marka - oběd, Meditační zahrada, Střešní zahrada) - výjezd z města směrem na Týn nad Bečvou, dále za mostem přes řeku Bečvu, po jejím levém břehu, po cyklostezce směr Přerov - Osek nad Bečvou - po žluté turistické značce - Dolní Újezd - Tupec - Veselíčko - Svrčov - Výkleky - Velký Újezd - Daskabát - Kocourovec - Přáslavice - Velká Bystřice (Penny market) - Mariánské Údolí - Hlubočky - Hrubá Voda (nádraží ČD). Opět bylo krásně teplé, velmi slunečné počasí.
77 fotek, 13.9.2016, 24 zobrazení, 5 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, události
Třetí den cyklistické dovolené v okolí Olomouce jsem vyjel na kole z chaty na Hrubé Vodě do Velkého Týnce, Tršic a Zákřova. Popis cesty: Hrubá Voda (nádraží ČD) - Hlubočky - Mariánské Údolí - Velká Bystřice - Velký Týnec - Hostkovice - Vacanovice - Tršice (restaurace - oběd) - Jezdecký areál Hostinův Důl - Zákřov - zpět na cyklostezku přes les, směrem na Velký Újezd - Daskabát - Kocourovec - Přáslavice (rozhledna Božka) - Velká Bystřice - Mariánské Údolí - Hlubočky - Hrubá Voda (nádraží ČD). Opět bylo krásně teplé, velmi slunečné počasí.
102 fotek, 12.9.2016, 20 zobrazení, 3 komentáře | architektura, cestování, krajina, města, vesnice
Druhý den cyklistické dovolené v okolí Olomouce jsem vyjel na kole z chaty na Hrubé Vodě do Olomouce a na Svatý Kopeček. Popis cesty: Hrubá Voda (nádraží ČD) - Hlubočky - Mariánské Údolí - Velká Bystřice - Bystrovany - Olomouc (Bělidla, Myší díra, nádraží ČD, Křižíkova ul., Dolní a Horní náměstí, Václavské náměstí, Restaurace Na Pile, Chválkovice) - Samotíšky - Svatý Kopeček - Lošov - Velká Bystřice - objížďka přes Bukovany - Bystrovany - Velká Bystřice - Mariánské Údolí - Hlubočky - Hrubá Voda (nádraží ČD). I tentokráte jsem měl štěstí na opravdu teplé, velmi slunečné počasí a na kvalitě většiny snímků je to bohužel poznat. Dovolím si podotknout, že jsem se nesnažil o vítězství ve fotografické soutěži, ale chtěl jsem hlavně zachytit atmosféru cyklistického výletu po krásném kraji.
171 fotek, 11.9.2016, 25 zobrazení, 8 komentářů | architektura, cestování, krajina, města, vesnice
První den již tradiční cyklistické dovolené v okolí Olomouce jsem zahájil výletem na kole z chaty na Hrubé Vodě do Tršic a Přerova. Cesta mě vedla převážně po "asfaltkách" a upravených cyklostezkách. Dle mého názoru, ale cyklostezky po městě Přerově nejsou žádný zázrak (úzké, pro oba směry a ještě mezitím chodci, připadá mi to řešení takové nějaké "odfláknuté", hlavní asi bylo utratit peníze z EU, ne vyřešit bezpečný pohyb cyklistů po městě). Popis cesty: Hrubá Voda (nádraží ČD) - Hlubočky - Mariánské Údolí - Kovákov - Mrsklesy - Přáslavice - Kocourovec - Doloplazy - Tršice - Penčice - Čekyně - Předmostí - Přerov - Předmostí - Čekyně - Penčice - Lipňany - Vacanovice - Svésedlice - Velká Bystřice - Mariánské Údolí - Hlubočky - Hrubá Voda (nádraží ČD). Celou dovolenou jsem měl štěstí na opravdu teplé, velmi slunečné počasí a na kvalitě některých snímků je to bohužel poznat.
100 fotek, 31.7.2016, 23 zobrazení, přidat komentář | cestování, koníčky, kultura, příroda, zábava
Mostnou horu (272 m n. m.) neboli Mostku najdete na severním okraji Litoměřic. Už v roce 1910 tady stála dvacetimetrová kamenná rozhledna s výletní restaurací. Z věže je, i přes malou nadmořskou výšku, pěkný výhled na celé Polabí, vrcholky Českého středohoří a horu Říp. Přestože k rozhledně můžete dojet i autem, z ulice Fillova v Litoměřicích odbočíte na úzkou asfaltovou silnici vedoucí lesem, doporučuji spíše zaparkovat zde a volit vhodnější pěknou nenáročnou procházku. Mostka je "protkána" spoustou cest a cestiček, lze zde najít také několik informačních tabulí, které však jsou již značně "vylepšené" samozvanými umělci, některé jsou vyvrácené a některé zcela chybí. Ostatně jejich díla jsou nepřehlédnutelná i na lavičkách a zdech po celém lesoparku Mostné hory. Lidská blbost prostě nezná hranic. Posledních pár snímků zachycuje drobné změny v úpravě sídliště v Pokraticích.
140 fotek, 21.7.2016, 29 zobrazení, 8 komentářů | cestování, krajina, sport, vesnice, zábava
Malý výlet na kole krajinou poblíž města Úštěku. Původně jsem neměl žádný plán kam vlastně pojedu, cestu jsem volil podle momentální situace a musím říct, že nelituji. Vyjel jsem z chaty na Zimoři směrem na Úštěk, na křižovatce u hotelu Racek zahnul doleva a poté doprava směrem k jezeru Chmelař. Po hrázi jezera jsem dojel téměř do kempu Klárka, před kempem jsem odbočil doprava a pokračoval až na hlavní silnici vedoucí do Konojed. Na křižovatce před obcí Ličenice jsem odbočil doleva po objížďce směrem do Starého Týna. Ve Starém Týně jsem zvolil cestu směrem na Muckov a Levín. Malá obec Muckov mě skutečně velmi mile překvapila. Horský podpůrný záchranný spolek Muckov http://www.hpzsmuckov.eu/ opavdu nemá chybu - klobouk dolů. Zato městys Levín, známý hlavně z filmu Páni kluci dosti pokulhává, zde bych čekal něco více, ale je to pouze můj názor. Z Levína jsem pokračoval do Horního Vysokého a dále u Hradce jsem zvolil cestu směrem na Liběšice, do Srdova, zde je pro návštěvníky obce možné navštívit ZOO centrum Srdov http://www.zoocentrumsrdov.cz/ . V Srdově jsem odbočil na Habřinu a dále pokračoval směrem k Úštěku a na chatu na Zimoři. Na posledních dvou snímcích je vyfoceno přemostění dosavadní tratě z Litoměřic do České Lípy již zaniklou tratí Velké Březno - Verneřice - Úštěk.
39 fotek, 11.7.2016, 34 zobrazení, 2 komentáře | koníčky, práce, příroda, vesnice, bydlení
Těžce hledám vhodná slova, zkrátka tady je poznat skutečná práce a veliká péče o zahradu.
131 fotek, 13.7.2016, 45 zobrazení, 1 komentář | cestování, krajina, města, příroda, vesnice
Čtvrtý den dovolené na Táborsku jsem vyjel na výlet na kole z obce Mašovice k Chýnovské jeskyni a lomu Pacova hora a dále pak do Radenína. Popis cesty: Mašovice - rozcestí u Chotčin - křižovatka s modrou turistickou značkou - Dolní Hořice - Chýnovská jeskyně - Pacova hora - lom - Kladruby - směr Chýnov - doleva na Lažany - Lažany - Nuzbely - Radenín - zpět na křižovatku pod Radenínem a doleva na Bítov - Bítov - Záhostice - Chýnov - Kloužovice - Velmovice - Mašovice. Cesta vedla většinou po "asfaltkách" různé kvality, profil cesty hlavně od Chýnovské jeskyně zvlněný, směrem k Lažanům a Radenínu kopcovitý, rovněž od Bítova k Záhosticům. Nejzajímavější z výletu byla asi vyhlídka do lomu Pacova hora a železniční most u Kloužovic.
88 fotek, 12.7.2016, 88 zobrazení, 1 komentář | cestování, děti, krajina, příroda, vesnice
Třetí den dovolené na Táborsku jsem pokračoval výletem na kole z obce Mašovice do Turovce a dále pak na Kozí Hrádek. Popis cesty: Mašovice - Chýnov - Turovec - poté doprava směrem na Tábor - na křižovatce doleva - Kozí Hrádek - zpět na křižovatku a poté doleva směrem na Tábor - okraj Tábora - nájezd na cyklostezku směr Chýnov - Zárybničná Lhota (dost žalostný konec cyklostezky u Knížecího rybníka) - dále po silnici směr Chýnov - na křižovatce doleva směr Dobronice u Chýnova - kolem Stříbrné Hutě - žel. zastávka Dobronice u Chýnova - na křižovatce doprava - Kloužovice - Velmovice - Mašovice. Cesta vedla většinou po "asfaltkách" různé kvality, profil cesty hlavně zpět do Mašovic od Stříbrné Hutě zvlněný, jinak spíše rovina. Na Kozím Hrádku je pro děti připravená velice pěkná naučná stezka.
76 fotek, 11.7.2016, 33 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, města, vesnice
Procházka po městečku Chýnov (podrobnější údaje např. zde: http://www.chynov.cz/ ) a pěší přesun s psím doprovodem do obce Mašovice.
167 fotek, 10.7.2016, 45 zobrazení, 7 komentářů | architektura, cestování, krajina, města, vesnice
První den dovolené na Táborsku jsem zahájil výletem na kole z obce Mašovice do Cetorazi a dále pak do Pacova. Popis cesty: Mašovice - Dolní Hořice - Horní Hořice - Lejčkov - Cetoraz - Pacov - Bedřichov - Velká Rovná - Vodice - křižovatka u Malešína - Oblajovice - Lejčkov - Horní Hořice - Dolní Hořice - Mašovice. Cesta vedla většinou po "asfaltkách" různé kvality, profil cesty hlavně zpět z Pacova zvlněný, střídavě nahoru a dolu. Tahle cesta na kole byla moje první po infarktu před 16 měsíci, byl to takový můj osobní test jestli to ještě půjde i do kopců.

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.