Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Fotím rád a cokoliv zajímavého na toulkách přírodou, vesnicí i městem, nemám žádný "vyhraněný žánr". Nejstarší fotky jsou přeskenované z barevných papírových fotografií a někdy je to na nich znát, ale přesto se mi líbí a proto jsem je sem zařadil. Třeba zaujmou i někoho dalšího. Starší digitální fotky jsou nafoceny OLYMPUSEM CAMEDIA C-220 ZOOM. Nyní fotím většinou PANASONICEM LUMIX DMC-LS80, občas také využiji kameru HITACHI DZ-HV574E.


reklama

130 fotek, minulou středu, 6 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, příroda, zvířata
Třetí den „cyklotoulek“ v okolí Hrubé Vody jsem vyjel na následující trasu: Hrubá Voda (chata) – Hrubá Voda (nádraží ČD) – Hrubá Voda (zastávka ČD) – Hlubočky – Mariánské Údolí – Velká Bystřice – Přáslavice – Kocourovec – Daskabát – Velký Újezd – Výkleky – Větrný mlýn Pančava – Lazníčky – Zákřov – Tršice – Restaurace Na Radnici (oběd) – po silnici č. 436 – Doloplazy – Svésedlice – Velká Bystřice – Penny market – Mariánské Údolí – Hlubočky – Hrubá Voda (zastávka ČD) – Hrubá Voda (nádraží ČD) – Hrubá Voda (chata).
190 fotek, minulé úterý, 6 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, města, země
Druhý den „cyklotoulek“ v okolí Hrubé Vody jsem vyjel na následující trasu: Hrubá Voda (chata) – Hrubá Voda (nádraží ČD) – Hrubá Voda (zastávka ČD) – Hlubočky – Mariánské Údolí – Velká Bystřice – Lošov – Svatý Kopeček – Samotíšky – Chválkovice – Restaurace Na Pile (oběd) – Olomouc (centrum, Dolní náměstí, Horní náměstí, Katedrála Sv. Václava, Bělidla) – Kříž na památku padlých letců – Bystrovany – Velká Bystřice – Mariánské Údolí – Hlubočky – Hrubá Voda (zastávka ČD) – Hrubá Voda (nádraží ČD) – Hrubá Voda (chata).
173 fotek, minulé pondělí, 6 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, příroda, země
První den „cyklotoulek“ v okolí Hrubé Vody jsem vyjel na následující trasu: Hrubá Voda (chata) – Hrubá Voda (nádraží ČD) – Hrubá Voda (zastávka ČD) – za přejezdem doprava do kopce po modré značce, cyklostezka 6009 (POZOR přes cestu je závora) – křižovatka cest, vpravo po cyklostezce 6009 (modrá značka vede do Pohořan) - křižovatka cest Dómský les – dále po žluté značce a cyklostezce 6009 – Jívová – stále po cyklostezce 6009 – Hraničné Petrovice – dále po cyklostezce 6108 až na křižovatku cest, dále po cyklostezce 6148, tzn. vlevo – Sedm Dvorů – Moravský Beroun – dále zpět po cyklostezce 6148 – Sedm Dvorů – na křižovatce cest doleva po silnici 444 (cyklostezka 6108) – Domašov nad Bystřicí – dále po modré značce (směr Hrubá Voda - tato cesta není vhodná pro cyklisty, pouze pro pěší, vede velmi obtížně schůdným terénem, kolo je nutné vést) – Kamenné proudy u Domašova – Malý Rabštýn (skály) – Pstruží líheň Bělá – Lom Moravskoslezská Břidlice – Jívová (nad žst.) – dále již jsem nepokračoval po modré značce (vede k Magdalenskému Mlýnu a dále do Hrubé Vody), ale vydal jsem se po silnici do obce Jívová – Jívová – tady jsem se napojil na žlutou značku a cyklostezku 6009 směr Hrubá Voda – křižovatka cest Dómský les – dále po cyklostezce 6009 - křižovatka cest – stále po 6009 a současně po modré značce (od Pohořan) – POZOR přes cestu je závora před vjezdem do Hrubé Vody (a jedete z prudkého kopce) – Hrubá Voda – křižovatka cest doleva, stále po modré značce – Hrubá Voda (zastávka ČD) – Hrubá Voda (nádraží ČD) – Hrubá Voda (chata).
59 fotek, 11.6.2017, 9 zobrazení, 10 komentářů | cestování, krajina, příroda, vesnice, zvířata
Fotky z krátkého pobytu v obci Mašovice a z vycházky po okolí obcí Mašovice a Chotčiny v okr. Tábor.
22 fotek, 10.6.2017, 7 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, příroda, země
Pár fotek z vycházky po městě Chýnov a blízkém okolí.
153 fotek, 3.6.2017, 12 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, příroda, země
Výlet na zříceninu hradu Blansko jsem zahájil v Neštěmicích. Neštěmice jsou část města Ústí nad Labem, bývalé město, hlavní část městského obvodu Ústí nad Labem-Neštěmice. K roku 2011 zde žilo 5494 obyvatel. Z počátku jsem šel stále do kopce po silnici, která vede do obce Ryjice. Obec Ryjice se nachází v okrese Ústí nad Labem, kraj Ústecký. Ke dni 26. 3. 2011 zde žilo 184 obyvatel. Až do roku 1880 šlo o osadu obce Mírkov, poté byla samostatná. V letech 1980–1985 byla součástí Neštěmic, spolu s nimi se stala roku 1986 součástí Ústí nad Labem. V roce 1990 se, na rozdíl od Neštěmic, osamostatnila. Cestou jsem se napojil na žlutou a zelenou značku, která mě dovedla až k zřícenině hradu Blansko. Nad osadou Blanskem, nedaleko obce Mírkova se tyčí zříceniny hradu Blanska, zvaného též v minulosti Blankenštejn. Jeho základy tvoří mohutný čedičový suk vybíhající více než 200 m nad okolní krajinu, jenž poskytl prostor 80 x 45 m, protáhlý v severojižním směru v nepravidelný mnohoúhelník. Dochovalo se poměrně hodně zdí a nekolik místností. Z hradu je pěkná vyhlídka. Podrobnější informace: http://www.hradblansko.cz . Z hradu Blansko jsem se vypravil zpět do Něštěmic přes obec Mírkov. Mírkov je vesnice, ležící zhruba 6,5 km severovýchodně od města Ústí nad Labem, v nadmořské výšce 360 m. Mírkov představuje jednu z částí obce Povrly a sestává ze dvou základních sídelních jednotek, vlastního Mírkova (při sčítání lidu roku 2001 zde bylo 17 domů se 74 obyvateli) a samoty Blansko pod stejnojmenným hradem (1 dům se 6 obyvateli).
76 fotek, 2.6.2017, 10 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda, země
Esöva vyhlídka se nachází přímo u silnice mezi Malečovem a Tašovem. Z vyhlídky můžete vidět Kozí vrch, Magnetovec, Bukovou Horu, Zadní vrch, Sedlo. V Českém středohoří u Třebušína najdete kopec zvaný Trojhora. Trojhora je jediný český štít. Na první pohled není zvlášť zajímavý, vrchol vás ale překvapí – tvoří jej čedičová skála s tak ostrým a exponovaným hřebínkem, že jeho přechod se dá srovnat s poměry na hrotech mnoha tatranských či alpských štítů. Podrobnější informace: http://itras.cz/trojhora/ , http://www.ceskestredohori.cz/mista/trojhora.htm , http://cestovani.idnes.cz/jak-se-zdolava-trojhora-jediny-utajeny-stit-v-cesku-fh0-/tipy-na-vylet.aspx?c=A100830_113706_igcechy_tom .
97 fotek, 29.5.2017, 23 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, kultura, města, země
Toto album vzniklo trochu neplánovaně, při procházce po městě po neúspěšné návštěvě autobazaru. Teplice jsou posazeny do kotliny mezi Českým středohořím a masívem Krušných hor, nedaleko od hranic se SRN. Přes Krušné hory a České středohoří vedly odedávna důležité obchodní cesty spojující české kraje s okolními státy. Tyto obchodní cesty byly chráněny systémem strážních hradů, okolo kterých vznikala města. Teplice za svůj rozvoj tedy mohou vděčit několika okolnostem: obchodu, hornictví a léčivým pramenům. Rovněž významný byl i kolonizační postup církevních řádů, které v pohraničních oblastech počaly již ve 12. století stavět své kláštery (v případě Teplic benediktýnský klášter sv. Jana Křtitele). Teplice se proto mohou pochlubit množstvím zajímavých památek - zámek vznikl v 16.století na zbytcích staršího románského kláštera, zámecké náměstí se sochařským skvostem morového sloupu od Matyáše B. Brauna se datuje do roku 1718, zámecký park v anglickém stylu pochází rovněž z 18. století, ...ve městě samotném se nachází několik významných kostelů a okolí Teplic nabízí ke shlédnutí další kláštery, kostely, zámečky apod. Podrobnější informace např. zde: http://www.teplice.cz/o-meste/ms-52/p1=52 .
67 fotek, 25.5.2017, 10 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda, země, zvířata
Erbenova vyhlídka - Na Dobětické (dříve Bendtově, 420 m n. m.) výšině stojí hranolová věž s krytou plošinou, která dostala jméno po Alexandru Erbenovi, předsedovi zdejšího horského spolku. Do věže vedou dva kamenné schody a dalších 56 schodů je uvnitř. Prvních 36 schodů vás zavede na první (původní, 8 m) vyhlídkový ochoz, dalších 20 vede na nový vyhlídkový ochoz ve výšce 12 metrů. Erbenova vyhlídka totiž (v roce 2006) prošla rekonstrukcí a byla dvojnásobně navýšena. Z Erbenovky je sice výhled trochu omezen stromy, ale i tak je pěkný. Uvidíte na Milešovku, Bukovou horu, Teplice, Krušné hory a samozřejmě část Ústí nad Labem. Podrobnější informace např.: http://www.na-rozhledny.cz/erbenova-vyhlidka . Esöva vyhlídka - Pěkné vyhlídkové a odpočinkové místo se nachází u silnice vedoucí z Malečova do Tašova. Na rozhraní lesa a velké louky jsou tři stoly s lavicemi a panoramatická mapa. Je odtud nádherný výhled na velkou část Českého středohoří od Kozího vrchu přes Magnetovec, Bukovou horu, Kamennou horu až po Sedlo. V dáli je pak vidět Děčínský Sněžník a pevnost Königstein. Vyhlídka je věnována panu Esö rodáku z Malečova. Podrobnější informace např.: https://www.turistika.cz/mista/esova-vyhlidka/detail .
61 fotek, 24.5.2017, 12 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda, země, zvířata
Krátká, asi hodinová vycházka do přírody (Bílé stráně, Pokratický potok u Litoměřic).
136 fotek, 23.5.2017, 13 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, města, příroda
Výlet jsme zahájili v městské části Krupky, v Bohosudově, odkud vede dvousedačková lanová dráha až na Komáří vížku. Lanovka byla postavena v letech 1950–1952 a se svými 2348 m byla nejdelší ve střední Evropě. Cesta nahoru trvala asi 15 min. Za jasného počasí a dobré viditelnosti lze z terasy dohlédnout až na vrcholky Krkonoš a jako na dlani spatříte České středohoří. Zpět do Krupky jsme se vypravili pěšky po žluté značce.
80 fotek, 22.5.2017, 7 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, města, příroda, země
Téměř v centru města se na levém břehu Labe nachází Mariánská skála. Skála je významným nalezištěm minerálů. Ze skály je krásný výhled na město, především na Mariánský most. Další informace např. na cs.wikipedia.org
58 fotek, 21.5.2017, 9 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, příroda, země
Horní Beřkovice - Obec se nachází 12 km jihovýhodně od Roudnice nad Labem na okraji okresu Litoměřice. První písemná zpráva se zachovala z roku 1344, ale podle pověstí se jedná o prastarou slovanskou dědinu, založenou v 9. století praotcem Pšovanů jménem Beš, po kterém prý dostala jméno Beškovice. Takto se jmenovala až do konce 16. století, kdy se začala psát Hoření, později Horní Beřkovice. Neoddělitelnou součástí obce je zdejší psychiatrická léčebna, která se nachází v barokní zámecké budově a v přilehlých pavilonech. Tento zámek byl vybudován v letech 1738 - 1756 hrabětem Adamem Františkem Hartigem. Poslední majitel, velkostatkář Josef Černý, prodal zámek v r. 1889 Zemskému úřadu země Čechy, který v něm r. 1890 zřídil Zemský ústav pro choromyslné. Jeho součástí je rozsáhlý park, který byl na počátku 19. století upraven v anglickém stylu. Podrobnější informace např. zde: http://www.obechorniberkovice.cz/obec/index.php?option=com_content&view=article&id=48&Itemid=56 . ROVNÉ, jedna z částí obce Krabčice, název vznikl proto, že leží na rovině při úpatí Řípu. Původním tvarem písmene „D“ a nálezem popelnicových polí je dokázáno, že je jednou z prvních obcí pod Řípem. První známky o vsi pochází z roku 1184, kdy patřila k roudnickému panství – arcibiskupům, Půtovi Švimberskému (1505), Vilému z Rožmberka (1572), rodu Lobkoviců (od roku 1603). Po roce 1848 byla převážná část obyvatel evangelického vyznání. Podrobnější informace např. zde: http://www.krabcice.cz/informace-o-obci/historie/ . Říp je zdaleka viditelná hora s románskou rotundou na vrcholu, vystupující z roviny 5 km jižně od Roudnice nad Labem; památné místo české mytologie a historie. Vrchol Řípu je 456 metrů nad mořem, 306 metrů nad hladinou Labe a 200 metrů nad okolní krajinou. Podrobnější informace např. zde: http://www.krabcice.cz/hora-rip/ .
210 fotek, 7.5.2017, 15 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, příroda, země
Trochu delší vycházka začala na sídlišťi v Litoměřicích - Pokraticích a vedla nejprve přes Bílé stráně do obce Skalice. Skalice je vesnice na jižním úpatí Dlouhého vrchu v Českém středohoří, zhruba 3,5 km severně od Litoměřic. Dnes je částí obce Žitenice v okrese Litoměřice. Ve Skalici jsem se vydal po červené značce až na rozcestí Lbín - Nad srubovým táborem. Odtud mé kroky vedly po žluté značce směrem na Dlouhý vrch - hřeben. Dlouhý vrch je rozlehlý a z větší části zalesněný vrch v Českém středohoří, který se nachází asi 4 až 7 kilometrů severně od Litoměřic. Na rozcestí Dlouhý vrch - hřeben jsem odbočil na modrou značku, která mě provázela po převážný zbytek cesty přes Křížovou horu (to je kopec ležící v CHKO České středohoří a je výběžkem mnohem většího masivu Dlouhého vrchu, nachází se asi 3 až 4 km od Litoměřic), vyhlídku na Křížové hoře a obec Žitenice (obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, nacházející se 3 km severovýchodně od města Litoměřice), pod skálou Kočka až na Mostnou horu v Litoměřicích. Během cesty se několikrát změnilo počasí, začátek byl provázen docela studeným větrem, ale postupně se vyhouplo sluníčko.
60 fotek, 29.4.2017, 10 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, města, příroda, země
Ústí nad Labem - Střekov je městský obvod statutárního města Ústí nad Labem. Rozkládá se na pravém břehu řeky Labe a zahrnuje místní části Střekov (k. ú. Střekov a Nová Ves), Brná, Církvice, Kojetice, Olešnice, Sebuzín a Svádov (k. ú. Svádov a Budov u Svádova). Na území této oblasti se nachází Labská cyklotrasa podél řeky Labe a moderní termální koupaliště v Brné. Celé území je s centrem města spojeno Mariánským mostem a mostem Dr. E. Beneše (pro automobily a pěší) a železničním mostem (pro vlaky a pěší). Rozhledna - Střekovská vyhlídka, postavená roku 2009 na vrchu Sedlo, vystupujícím z horní obytné části Střekova (někdejších Novosedlic) poskytuje zajímavé výhledy na téměř celé město. Kombinovaná stavba s vnějším schodištěm nahradila válečnou protileteckou pozorovatelnu. Podrobnější informace např. zde: http://www.hrady.cz/?OID=8763 .
73 fotek, 14.4.2017, 15 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda, země
Národní přírodní památka Bílé stráně u Litoměřic v CHKO České středohoří je opuková stráň na levém břehu v údolí Pokratického potoka. Chráněné území má celkovou rozlohu 3.24 ha a nachází se v nadmořské výšce 286 až 335 metrů nad mořem na severním okraji města Litoměřice, místní část Pokratice. Chráněné území zde bylo vyhlášeno již roku 1954 s tím, že jeho část byla chráněna již od roku 1929, jedná se tak o jednu z nejstarších chráněných lokalit v severních Čechách. Svůj název území dostalo od barvy místní půdy, která je obohacena erodovaným geologickým podkladem, který je tvořen druhohorními slínitými vápenci - tzv. zvonivou opukou. Chráněným územím Bílé stráně protéká Pokratický potok.
218 fotek, 1.4.2017, 27 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda, země, zvířata
První dubnový výlet za přírodními zajímavostmi Ústeckého kraje jsme zahájili u kapličky Sv. Vincence z Ferrary v Sebuzíně. Sebuzín se nachází v okrese Ústí nad Labem, v současnosti je částí městského obvodu Ústí nad Labem-Střekov. Leží v CHKO České středohoří, na pravém břehu řeky Labe (143 m n. m.) při ústí Tlučeňského potoka; níže pod Sebuzínem se do Labe vlévá další z drobných přítoků, Rytina a Němčický potok. V okolí Sebuzína se zvedají vrchy Krkavčí skála, Varhošť, Trabice a Deblík. K roku 2011 zde žilo 443 obyvatel. Od kapličky jsme zvolili cestu po modré značce směr Rytina soutěska, což je asi 3 km dlouhé, příjemné romantické údolí podél potoka Rytina s dosud téměř nedotčenou přírodou. V horní části kaňonovitého úseku potok vytváří drobné kaskády a peřeje. Svahy soutěsky jsou porostlé převážně listnatými lesy s převahou buků, které doplňují také lípy a javory. Na jaře zde kvete velké množství nádherných bledulí. Po modré značce jsme došli až do obce Čeřeniště, kde jsme obdivovali např. Pepovu studánku. Dále naše cesta vedla po žluté značce přes rozhlednu Varhošť a Krkavčí skálu zpět do Sebuzína. Celá trasa byla přibližně asi 10 km dlouhá, náročnější úsek cesty byl pouze strmý, skalnatý úsek z Krkavčí skály. Tento úsek vedený po žluté značce (dlouhý asi 500 m) rozhodně nedoporučuji pro rodiny s malými dětmi a méně zdatné osoby především při špatném počasí, hrozí nebezpečí uklouznutí a pádu z výšky.
124 fotek, 25.3.2017, 17 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, města, příroda, země
Heslo tohoto alba zní: "Zastav se a najdi něco pěkného na Ústí". Jarní výlet od zámečku Větruše přes zalesněné labské stráně k 12 m vysokému Vaňovskému vodopádu, jednomu z nejvyšších v Českém středohoří, který je pod geologicky zajímavou skálou Vrkoč (sloupcovitá odlučnost kamene) a zpět. Zámeček Větruše je jednou z nepřehlédnutelných dominant města Ústí nad Labem, její význam spočívá v historické a společenské hodnotě objektu zachycující životní styl na přelomu 19. a 20. století. Objekt Větruše je umístěn na skalním ostrohu a terase vytvořené opěrnými kamennými zdmi na hraně Labského údolí pod Soudným vrchem. Podrobnější informace např. zde: http://www.usti-nad-labem.cz/cz/volny-cas/turistum/turisticke-cile/kulturne-historicke-zajimavosti/hrady-zamky/zamecek-vetruse.html ; http://www.vetruse.eu/vetruse.aspx?TypPol=1001&Odkaz=1001_historie&Vyska=700 ; http://www.ceskestredohori.cz/mista/vanovsky-vodopad.htm; http://www.ceskestredohori.cz/mista/vrkoc.htm .
53 fotek, 18.3.2017, 23 zobrazení, 10 komentářů | cestování, krajina, příroda, země, zvířata
Kuželovitý tvar osamocené, čedičové hory Radobýl se tyčí v Českém středohoří na pravém břehu Labe, 3 km jihozápadně od středu Litoměřic. Temeno hory nabízí ničím nerušený výhled na panorama Českého středohoří – údolí řeky Labe, Žernosecké jezero i roviny České křídové tabule, z nichž vystupuje hora Říp, Lovoš i hrad Hazmburk. Od raného středověku se může Radobýl pyšnit titulem nejsevernější vinice v zemi, a to díky Karlu IV., který roku 1352 daroval pozemky pod Radobýlem Litoměřicím k pěstování révy vinné. Pozůstatky zaniklých vinic jsou tu dodnes patrné. S horou je spjato jméno českého básníka Karla Hynka Máchy, kterému se návštěva Radobýlu, 27.10. 1836 stala osudnou. V den kdy básník horu navštívil, vypukl v Litoměřicích požár. Mácha oheň a dým z kopce zpozoroval a utíkal Litoměřicím na pomoc. Následkem dlouhého běhu, vysilující práce a uřícení si přivodil nachlazení, které bylo jednou z příčin nemoci, které o pár dní později, dne 6. listopadu, podlehl. Podrobnější informace např. http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Pesi-vylet-na-Radobyl.aspx . Při této vycházce na Radobýl nám nepřálo počasí, po celou dobu bylo pod mrakem, větrno a také nakonec začalo pršet, ale přesto to stálo za to!
127 fotek, 4.3.2017, 26 zobrazení, 6 komentářů | cestování, krajina, příroda, vesnice, země
Národní přírodní památka Bílé stráně u Litoměřic v CHKO České středohoří je převážně západním směrem orientovaná opuková stráň na levém břehu v údolí Pokratického potoka. Chráněné území má celkovou rozlohu 3.24 ha a nachází se v nadmořské výšce 286 až 335 metrů nad mořem na severním okraji města Litoměřice, místní část Pokratice. Chráněné území zde bylo vyhlášeno již roku 1954 s tím, že jeho část byla chráněna již od roku 1929, jedná se tak o jednu z nejstarších chráněných lokalit v severních Čechách. Svůj název území dostalo od barvy místní půdy, která je obohacena erodovaným geologickým podkladem, který je tvořen druhohorními slínitými vápenci - tzv. zvonivou opukou. Chráněným územím Bílé stráně protéká Pokratický potok, který pramení na jižním úpatí Dlouhého vrchu v nadmořské výšce 550 metrů nedaleko obce Nový Dvůr. Potok protéká mezi obcemi Skalice a Mentaurov dále na jih směrem k Bílým stráním. Podél potoka vede turistická trasa, která je velmi oblíbená a hojně navštěvovaná vzhledem k dostupnosti z nedalekých Litoměřic. Od potoka směrem na Bílou stráň dochází k sekundární sukcesi území, jedná se o celý dolní tok zarůstající převážně jasanem(Fraxinus) a topolem osikou(Populus tremula). Brzy na jaře je květena typická pro lužní les. Roste zde např. jaterník podléška(Hepatica nobilis), sasanka hajní(Anemone nemorosa), violka vonná(Viola odorata) a prvosenka jarní(Primula veris). Hradiště u Hlinné - Výrazná dominanta nad Litoměřicemi, zčásti zalesněná hora se stepními loukami, skalnatými výběžky a sutěmi (545 m). Vrchol hory nabízí nádherný rozhled do širokého okolí. Východně Křížová hora a část Ralské pahorkatiny včetně nejvyššího vrcholu, jižně a jihovýchodně Litoměřice, na horizontu Říp, jihozápadně Milešovské středohoří, západně až severozápadně menší část Krušných hor, dole obec Hlinná, severozápadně až severně Varhošť a Holý vrch, severovýchodně vrcholové partie Dlouhého vrchu. Pod vrcholem skalnaté sutě. Na jihozápadní straně jednoho ze skalnatých výběžků je malá jeskyně. V roce 1949 byl vrch prohlášen přírodní památkou a to z důvodu ochrany bylinných společenstev stepního charkteru s výskytem konikleců, konkrétně koniklece lučního českého, Koniklece otevřeného a jejich křížence koniklece Hackelova, který zde byl popsán. Na jih od hlavního vrcholu Hradiště se nachází nižší subvrchol zvaný Malé Hradiště neboli Kamýk. Podrobnější informace např. http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/severni-cechy/litomericko-a-podripsko/777-bile-strane/ , http://m.taggmanager.cz/614 , http://www.ceskestredohori.cz/mista/hradiste-u-hlinne.htm , http://www.obec-hlinna.cz .

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.